Hlavní rubrika

Budování cirkulárního byznysu není jen ekologickým gestem. Jde o komplexní proces, který propojuje ekonomický rozvoj, environmentální odpovědnost a společenský dopad. Iniciativy jako RECY UPCY, Repair Café nebo HW Lab Praha ukazují, že úspěch v této oblasti vyžaduje důkladnou strategii, spolupráci s místními aktéry a citlivost k aktuálním potřebám komunity. Tento článek nabízí konkrétní doporučení a inspiraci z praxe, jak se do cirkulárního podnikání pustit. Toto téma rezonovalo na setkání v rámci projektu Cirkulární akademie v regionech: Inkubátor udržitelných projektů.

Realistická vize jako základ

Udržitelný podnik musí stát na promyšlených a vyvážených základech. Pokud má cirkulární model fungovat dlouhodobě, je nutné, aby byl životaschopný z hlediska ekonomického, ekologického i sociálního. Chybí-li kterýkoli z těchto pilířů, celý systém se začne hroutit.

Klíčovým nástrojem pro udržení této rovnováhy je dobře připravený byznys plán. Pomáhá rozdělit složitou myšlenku na konkrétní kroky, definovat produkty či služby, cílové skupiny, analyzovat konkurenci, odhadnout náklady i výnosy a vytvořit reálný harmonogram. Slouží také jako důležitý argument při jednání s investory, partnery i veřejnou správou.

Spolupráce s místními: Klíč k úspěchu

Jednou z hlavních příčin neúspěchu cirkulárních projektů bývá nedostatečná podpora ze strany místních institucí. Jak popsal Tomáš Mrkvica z RECY UPCY, jejich projekt v Josefově narazil na nezájem a politickou neochotu, což vedlo ke změně lokality. V Hradci Králové však našli otevřenější prostředí, kde navázali spolupráci s městem, svozovou firmou i školami.

Díky tomu vznikly konkrétní výstupy – například Mezinárodní festival recyklovaného designu, konference Upcycle Expo a nové podnikatelské iniciativy v oblasti reuse. Tato zkušenost ukazuje, že úspěch často závisí na připravenosti a vstřícnosti lokálních partnerů. Místo boje s nevhodným prostředím je efektivnější najít místo, kde má projekt přirozenou oporu.

Zapojení veřejnosti a změna myšlení

Vedle plánování a institucionálních partnerství je důležité také zapojení veřejnosti. Repair Café a podobné iniciativy ukazují, že opravy mohou být nejen službou, ale i cestou k šíření osvěty. Jiří Krejčí připomíná, že cílem je změnit pohled na věci – z „rozbité = vyhodit“ na „rozbité = opravit“.

Výhodou konceptu je jeho flexibilita – lze jej realizovat ve školách, komunitních centrech i kavárnách. Osvědčuje se přímý přístup při jednání se samosprávou: „Řešíme váš problém – podpořte nás.“ Inspirativním příkladem je Estonsko, kde jsou opravárenské koutky běžnou součástí sběrných dvorů. A co víc – vizuální dokumentace z akcí (např. fotografie opravujících seniorů a dětí) výrazně zvyšuje důvěryhodnost projektu a šíří jeho dopad dál.

Materiály, které dávají smysl

Při tvorbě cirkulárního produktu je zásadní promyslet, jaký materiál bude použit. Ne všechno lze jednoduše recyklovat. Například dřevo při každém dalším zpracování ztrácí kvalitu – mluvíme o tzv. downcyklaci. RECY UPCY proto vsází na upcyklaci: proměnu odpadu ve funkční a esteticky hodnotné výrobky. Tento přístup má nejen ekologický rozměr, ale nabízí i skutečný užitek pro zákazníky, firmy i instituce.

Shrnutí: Co je potřeba k úspěchu?

Vybudovat cirkulární podnikání není jednoduchý úkol, ale při správném přístupu je to možné. Klíčové prvky jsou:

• dobře strukturovaný plán a reálná očekávání,
• spolupráce s lokálními aktéry,
• aktivní komunikace s veřejností.

Úspěch se zde neměří jen ekonomickými výsledky – důležitým ukazatelem je také množství odpadu, které se podaří ušetřit, a síť vztahů, které projekt vytvoří. Ty mohou přetrvat mnohem déle než samotný produkt či služba.